Mezinárodní společnost J. B. Foerstera připravila ve spolupráci s Římskokatolickou farností u kostela sv. Vojtěcha a Městskou částí Praha 1 komentované vycházky po stopách významných osobností kulturního a vědeckého života, mecenášů umění a dalších výrazných jedinců působících na Malé Straně, Novém Městě a v ostatních částech Prahy 1.

Aktuálně si můžete vybrat ze tří vycházkových okruhů, které vás zavedou za rodnými domy, lidskými příběhy a uměleckými poklady našich předků až po dobu současnou. Seznámíte se nejen s osudy J.B. Foerstera a členů Foersterovy rodiny, ale i dalšími pěti desítkami osobností, které jsou spjaty s konkrétními místy.

Procházky s výkladem stojí 50 Kč na osobu a trvají přibližně 2 hodiny. Trasy A + B končí ve Foersterově síni, kde na vycházku mohou navazovat koncerty nebo další překvapení.

Průvodkyně Hana Hejdová pochází z Prahy, kterou miluje a stále objevuje někdy i její zapomenutá zákoutí. Zabývá se již mnoho let českou historií, čerpá z ní prameny pro své přednášky a seznamuje tak posluchače poutavým vyprávěním z našich dějin. Ve svých výkladech se obrací k šlechtickým nebo podnikatelským rodinám, ale též významným osobnostem z oblasti umění. Hana Hejdová je přesvědčena o tom, že bychom měli znát historii svého národa, protože jenom tak můžeme lépe chápat i naši současnost.

TRASA A

Sraz u rodného domu Josefa Bohuslava Foerstera – Velkopřevorské náměstí č. 1

Josef Bohuslav Foerster, nejstarší z pěti dětí Josefa Förstera, se narodil v roce 1859 v domě na Velkopřevorském náměstí č. 1, který původně patřil šlechtickému rodu Hrzánských z Harrasova. Poté dům zakoupil prof. Alois Klár a zřídil tady první Spolek pro výchovu, zaměstnání a zaopatření slepců v Čechách. Objekt je v současnosti soukromým majetkem.

Vila na Kampě
Vila známá jako Werichova vila byla původně koželužnou a zahradním domkem v majetku rodu Nosticů. Ti ji upravili do současné podoby pro vychovatele svých synů Josefa Dobrovského. Po roce 1919 zde pobývala řada významných osobností, ať už to byli historik umění Zdeněk Wirth, herci a tvůrčí osobnosti Osvobozeného divadla Jiří Voskovec a Jan Werich nebo básník Vladimír Holan.

Sovovy mlýny
Mlýny vybudoval v 15. století Václav Sova z Liboslavy. V roce 1737 zde přišel na svět hudební skladatel a vynikající houslista Josef Mysliveček. V roce 1840 koupil mlýn František Serafín Odkolek. Do útěku před nacisty v těchto místech bydlel klavírní virtuos Rudolf Firkušný. V devadesátých letech 20. století koupila rozpadající se objekt Nadace Jana a Medy Mládkových a po náročné rekonstrukci tu bylo otevřeno Muzeum Kampa.

Říční ulice
Bratři Josef a Karel Čapkové mají v Říční ulici č. 11 pamětní desku připomínající jejich životy a tvorbu z let 1907-1925. Bydleli zde až do doby, kdy se přestěhovali do vily na Vinohradech.

Most Legií
S tímto mostem je spojeno jméno podnikatelské rodiny Lannů. V roce 1841 byl na jeho místě postaven řetězový most, jehož stavitelem byl Vojtěch Lanna. Když dosloužil, byl v roce 1901 postaven Vojtěchem Lannou ml. současný most. Lannové byli velkými mecenáši umění. Díky nim tvořilo a pobývalo v zahraničí mnoho českých umělců.

Palác Lažanských
Palác si nechal postavit v roce 1863 Vojtěchem Ulmannem šlechtic Vladimír Lažanský. Často zde pobýval Karel Čapek, který byl vychovatelem Prokopa Lažanského. V letech 1861-1869 si v těchto místech otevřel spolu s Ferdinandem Hellerem svou hudební školu Bedřich Smetana. A zde také složil opery Prodanou nevěstu a Dalibora.

Národní divadlo
Národní divadlo slavnostně otevřené v roce 1881 a po požáru znovu v roce 1883 je spojeno s těmi nejvýznamnějšími jmény naší kultury. V mládí trávil stáním na 2. galerii J. B. Foerster nejednu šťastnou chvíli. Později, už jako redaktoru Národních listů a úspěšnému skladateli, byly v ND uvedeny jeho opery. Zpívala tady i jeho první manželka, sopranistka Berta Lautererová.

Česká akademie
Architekt a stavitel Josef Hlávka založil v roce 1890 Českou akademii pro vědy, slovesnost a umění, která až do roku 1954 sídlila v Národním muzeu. Poté přesídlila do budovy Spořitelny české na Národní třídě. V čele akademie se vystřídala celá řada významných osobností české společnosti. V letech 1931-1939 to byl také Josef Bohuslav Foerster.

Prozatímní divadlo
Úspěšnou sbírkou peněz v roce 1861 vzniklo provizorní divadlo, které bylo na návrh architekta Ignáce Ullmanna postaveno za pouhých 6 měsíců. Od září 1866 byl kapelníkem opery Bedřich Smetana. V orchestru hrál na violu Antonín Dvořák. Premiéru zde měly Smetanovy opery Prodaná nevěsta a Hubička. Po stavbě Národního divadla se budova stala jeho součástí.

Ostrovní ulice
V Ostrovní č. 2 je umístěna pamětní deska, připomínající život a v roce 1925 i úmrtí Vojtěcha Hynaise, autora druhé, tedy současné opony Národního divadla. Díky mecenášům, kterými byli Josef Hlávka nebo Vojta Náprstek, mohl studovat v Paříži. Pro ND namaloval ještě více obrazů.

Vojtěšská čtvrť
Původně to byla osada jirchářů, řemeslníků zpracovávajících surové kůže. V okolí kostela sv. Vojtěcha se nachází mnoho významných budov, kde například sídlila Minerva, první dívčí gymnázium, založené v roce 1890 Eliškou Krásnohorskou, nebo dům v Pštrossově ulici, kde žil J. B. Foerster a narodil se jeho mladší bratr, malíř a významný mozaikář Viktor Foerster.

Kostel sv. Vojtěcha
Kostel svatého Vojtěcha, patrona jirchářů, tady stával už ve 13. století. Po založení Nového Města pražského byl přestavěn goticky a později barokně. Pyšní se vzácnými památkami – soškou Panny Marie Zderazské nebo křtitelnicí z konce 15. století. Ředitelem kůru byl od roku 1863 hudební skladatel a varhaník Josef Förster, v letech 1874-1877 zde byl varhaníkem Antonín Dvořák a v letech 1882-1888 Josef Bohuslav Foerster. Tady se také konala svatba J. B. Foerstera s Bertou Lautererovou.

Foersterova síň
Se 100. výročím narození J. B. Foerstera získala Foersterova společnost v roce 1959 jako působiště bývalý refektář fary kostela sv. Vojtěcha – Foersterovu síň. Dnes je posláním již Mezinárodní společnosti J. B. Foerstera na Praze 1 v Husově ulici č. 4 udržovat tradici veřejných koncertů, pořadů a přednášek v místech spjatých s životem a dílem Foersterova rozvětveného rodu.

>> Mapa zde <<

TRASA B

Sraz v pasáži Světozor

Pasáž Světozor
Pasáž v původním paláci České banky, postavené v roce 1918, propojuje od roku 1947 Vodičkovu ulici s Františkánskou zahradou a pasáží Alfa. Je v ní umístěna první velká reklama – mozaikové logo firmy Tesla. Kromě obchodů a kanceláří zde bývalo a dodnes je i kino – původně Elektra, dnes kino Světozor.

Dům Langhans
Jan Nepomuk Langhans se z vystudovaného technika stal fotografem. Zařadil se mezi průkopníky portrétní fotografie. První studio si vybudoval v Jindřichově Hradci a od roku 1880 otevřel svůj ateliér ve Vodičkově ulici. Uměl propagovat svou práci, takže jeho klienty se staly nejvýznamnější osobnosti politického i kulturního života. V archivu byly také portrétní fotografie Josefa Bohuslava Foerstera.

Vstup do Františkánské zahrady
Akademický sochař Petr Císařovský osadil v roce 1993 při vchodu do Františkánské zahrady dvoukřídlá kovaná vrata s motivy sv. Františka z Assisi. Na bráně je 24 figurálních reliéfů ze života sv. Františka a 26 hlav - masek.

Františkánská zahrada
Krásný prostor v centru Prahy. Zahrada patřila františkánům od kostela Panny Marie Sněžné. Měli tam svoji bylinkovou, zelinářskou i okrasnou část zahrady včetně ovocných stromů. Zahrada byla zpřístupněna v roce 1950 po vyhnání františkánů, v letech 1989-1992 byla rekonstruována a je oázou klidu rušné Prahy.

Kostel Panny Marie Sněžné
Kostel byl založený pro řád karmelitánů Karlem IV. ještě před vznikem Nového Města pražského. Za císaře Rudolfa II. byl zchátralý kostel věnován františkánům, kteří ho zrekonstruovali a po nucené přestávce od 50. let byl znovu vrácen tomuto řádu. V letech 1889-1892 byl ředitelem kůru Josef Bohuslav Foerster. Jeho bratr Viktor Foerster je autorem překrásné mozaiky na průčelí.

Jungmannovo náměstí
Toto náměstí bylo kdysi stanovištěm pražských fiakristů. Od roku 1878 je zde umístěna socha Josefa Jungmanna, který nedaleko bydlel. Na náměstí je také dům, kde měla svůj společenský salón Anna Lauermannová-Mikšová, pozoruhodná je kubistická lampa. Také zde najdeme restauraci U Pinkasů, která funguje od roku 1843. Zajímavé jsou i další budovy tohoto náměstí.

Mozarteum
Multifunkční dům v Jungmannově ulici postavený v roce 1913 architektem Janem Kotěrou pro hudebního knihkupce Mojmíra Urbánka, který vydával především díla českých autorů, mj. Josefa Bohuslava Foerstera. Kromě vydavatelství a prodejny hudebnin provozoval také víceúčelový sál. Díky jeho výborné akustice se zde konaly koncerty, na nichž vystoupili např. Ema Destinnová, České kvarteto.

Kostel sv. Michala
Gotický kostel založený ve 12. století v Opatovické osadě prošel sice barokní přestavbou, byl však v roce 1920 regotizován. V interiéru se dochovaly velmi zajímavé prvky unikátní gotické architektury. Na varhany zde hrál v letech 1923 a 1928 Albert Schweitzer, lékař, varhaník a milovník především Johanna Sebastiana Bacha. Na místě hřbitova byla zrevitalizována zahrada.

Černá ulice
V Černé ulici č. 15 zemřela v roce 1926 po dlouho trvající nemoci Eliška Krásnohorská, básnířka, libretistka, spisovatelka, překladatelka, ale především velká bojovnice za zrovnoprávnění vzdělání dívek. Založila první dívčí gymnázium Minerva v nedaleké Pštrossově ulici.

Kostel sv. Vojtěcha
Kostel svatého Vojtěcha, patrona jirchářů, tady stával už ve 13. století. Po založení Nového Města pražského byl přestavěn goticky a později barokně. Pyšní se vzácnými památkami – soškou Panny Marie Zderazské nebo křtitelnicí z konce 15. století. Ředitelem kůru byl od roku 1863 hudební skladatel a varhaník Josef Förster, v letech 1874-1877 zde byl varhaníkem Antonín Dvořák a v letech 1882-1888 Josef Bohuslav Foerster. Tady se také konala svatba J. B. Foerstera s Bertou Lautererovou.

Foersterova síň
Se 100. výročím narození J. B. Foerstera získala Foersterova společnost v roce 1959 jako působiště bývalý refektář fary kostela sv. Vojtěcha – Foersterovu síň. S aktuálním působením dnes již Mezinárodní společnosti J. B. Foerstera na Praze 1 v Husově ulici č. 4, je naším stálým úsilím udržovat tradici veřejných koncertů, pořadů a přednášek v místech spjatých s životem a dílem Foersterova rozvětveného rodu.

>> Mapa zde <<

TRASA C

Sraz na 3. nádvoří Pražského hradu, u sochy sv. Jiří

Pražský hrad
Toto nádvoří prošlo nejnáročnější přestavbou za doby hradního architekta Jože Plečnika. Výrazným prvkem je monolit jako památník padlým za 1. světové války financovaný prezidentem T. G. Masarykem. Socha sv. Jiří je z roku 1373; je to vůbec první gotická socha, která zdobila volné prostranství a nebyla součást interiéru.

Zlatá brána
Brána byla hlavním vchodem do katedrály. Karel IV. povolal mozaikáře z Itálie a v roce 1372 byla mozaika, jediná na sever od Itálie, dokončena. Na rozdíl od Itálie nejsou u nás stálé klimatické podmínky, takže mozaika trpí a musela být už několikrát restaurována. V roce 1910 se ujal oprav s výjevy Posledního soudu zakladatel první české mozaikářské firmy Viktor Foerster. V předsíni jižního portálu se nachází dvě mozaiky Marie Viktorie Foersterové, manželky Viktora Foerstera.

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Kromě známé historie této nejslavnější české katedrály si všimneme dvou zajímavostí. Jednak jsou to vrata u hlavního vchodu do kostela, která jsou dílem Otakara Španiela a zobrazují reliéfy k založení a stavbě katedrály. Uvnitř katedrály je vzácné dílo Františka Bílka – oltář s reliéfem Krista na kříži, jedna z jeho nejkrásnějších prací.

Rampa Pražského hradu
Tento prostor vznikl až koncem 17. století na místě původního vodního příkopu chránícího Pražský hrad. Od roku 2000 je zde umístěna socha prezidenta T. G. Masaryka. Byla zhotovena podle původní sochy Otakara Španiela z roku 1931 umístěné v Pantheonu Národního muzea. Rampu zdobí i další sochy.

Radniční schody
Spojují horní konec Nerudovy ulice s Hradčanským náměstím. Byly vybudovány ve stejné době jako rampa Pražského hradu. Úpatí zdobí dvě zajímavé sochy - sv. Jan Nepomucký od Jana Michala Brokofa, méně známého bratra slavného Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, a socha sv. Josefa od Františka Santiniho, méně známého bratra slavného Jana Blažeje Santiniho.

Socha Toileta
Tuto sochu, která se také jmenuje Eva, vytvořil Jan Štursa v roce 1908. Bronzový odlitek sochy je už několik let opravený a umístěný v Galerii hlavního města Prahy. Čeká se na opravu výklenku a třeba už při naší procházce bude opravený a v něm umístěna krásná socha.

Dům U dvou slunců
Jeden z pražských domů, kde bydlel Jan Neruda. Jde o spojení dvou domů, proto U dvou slunců, ale možná také proto, že na Malé Straně už jeden dům U zlatého slunce existoval. Spisovatel tady bydlel v letech 1845-1857. Jeho otec vlastnil obchod s tabákem a spisovatel nevzpomíná zrovna rád na toto období.

Nerudova ulice
Jsme na Královské cestě, kudy od Prašné brány chodily slavnostní královské průvody při korunovaci českých králů. V Nerudově ulici je řada domů spojených s významnými osobnostmi českých dějin.

Lichtenštejnský palác
Tento palác je spojen především se jménem Karla I. z Lichtenštejna, po bitvě na Bílé hoře českým královským místodržitelem. Palác si nechal postavit na místě pěti domů. Dnešní klasicistní průčelí je z roku 1791 a v současnosti zde sídlí Hudební fakulta AMU. Málokdo si všimne 27 sloupků před palácem, které připomínají 27 popravených na Staroměstském náměstí. Autorem je sochař Karel Nepraš.

Kostel sv. Mikuláše
Jedna z nejvýznamnějších barokních památek Evropy. Autory jsou otec a syn Dientzenhoferové. Kupole kostela má výšku 70 metrů, na výzdobě interiéru se podíleli ti nejlepší barokní malíři a sochaři. Po smrti W. A. Mozarta v roce 1791 se zde konalo Rosettiho Requiem. Zpívala Josefina Dušková a s Mozartem se alespoň symbolicky přišly rozloučit tisíce lidí. V kostele působil též varhaník a dómský kapelník Josef Förster.

Kaiserštejnský palác
Nádherný z trojice paláců na této straně Malostranského náměstí. Střechu barokního domu zdobí alegorické postavy živlů – ohně, vzduchu, vody a země. Bydlely zde velmi zajímavé osobnosti. V 19. století maršál Radecký s rodinou, v letech 1908-1911 slavná česká operní pěvkyně Ema Destinnová.

Mostecká ulice
Další část Královské cesty, která začíná u Malostranské věže Karlova mostu a končí na Malostranském náměstí nabízí celou řadu domů s velmi zajímavou historií. Zastavíme se u práce sochaře Petra Císařovského, který zhotovil nádherné dveře do jednoho z domů v Mostecké ulici.

Lázeňská ulice
Lázeňská ulice spojuje Mosteckou ulici s Maltézským náměstím. Některé domy odedávna sloužily jako lázně nebo hotely. To byl také osud domu U zlatého a bílého jednorožce. Ten od poloviny 18. století nabízel hotelové služby. V roce 1789 tady bydlel Wolfgang Amadeus Mozart a v roce 1796 několik týdnů i Ludwig van Beethoven.

Kostel Panny Marie pod řetězem
Z románské baziliky pro rytířský řád johanitů se stal za Karla IV. gotický kostel. Po vypálení kostela i špitálu husity byl přestavěn renesančně, později s barokními prvky díky investicím šlechtické rodiny Colloredo-Walsee. Komplex řádového kostela maltézských rytířů patří k nejzachovalejším stavbám v celé křesťanské Evropě.

Palác Straků z Nedabylic
Zajímavý barokní palác postavený koncem 17. století pro Jana Petra Straku z Nedabylic, který byl královským radou. Dnes sídlí v paláci Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené.

Buquoyský palác
V roce 1667 začal se stavbou tohoto nádherného barokního paláce pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna. Posledními majiteli byli členové rodu Buquoyů, kteří se v roce 1919 přestěhovali do vedlejšího menšího paláce. Původní palác pronajali Francii, v roce 1930 Francouzská republika palác zakoupila pro svoje velvyslanectví.

Hrzánský palác
Josef Bohuslav Foerster, nejstarší z pěti dětí Josefa Förstera, se narodil v roce 1859 v domě na Velkopřevorském náměstí č. 1, který původně patřil šlechtickému rodu Hrzánských z Harrasova. Poté ho zakoupil prof. Alois Klár a zřídil tady první Spolek pro výchovu, zaměstnání a zaopatření slepců v Čechách. Objekt je v současnosti soukromým majetkem.

>> Mapa zde <<